Kde se vlastně vzali Vyskočilové? Jaký je původ tohoto příjmení? Není příliš těžké rozluštit tuto hádanku - ze slovesa vyskočit (příčestí minulé) a jedná se zřejmě o narážku na příhodu, která se stala některé osobě nebo přezdívka jeho nositele. Co ovšem prapředci Vyskočilů doopravdy prováděli si lze jen domyslet.
Příjmení Vyskočil má ve své původní podobě pochopitelně největší četnost v Česku, nicméně stopy Vyskočilů lze nalézt takřka po celé zeměkouli. Navíc ve světě existují i další podoby tohoto příjmení - Wyskocil, Vyskoczil, Viskoczil či Wiszkocsill anebo zcela poněmčená verze Wiskotschil. Drtivou většinu Vyskočilů pak spojuje obdobná přezdívka vzniklá zkrácením jejich příjmení, málokterý z nás není či nebyl Vysky, Vyskyn, Wysky či Whisky.
Nejstarší z jmenovců
Nejstarším doloženým nositelem příjmení Vyskočil, kterého jsem dosud vypátral, je pardubický kat Václav Vyskočil uváděný jako místní kat v Chlumci nad Cidlinou v letech 1618-20, zemřel na sklonku 20-tých let 17. století. V roce 1620 je na tomto postu
uváděn jeho syn Jiřík (zemřel ještě před svým otcem v polovině 20-tých let 17. století), v pramenech jsem nalezl též zmínku o jeho synovi Václavovi, který zemřel ještě jako dítě. Oněmi prameny byly stránky chlumec.hyperlink.cz, momentálně nedostupné, proto si dovolím zdroj odcitovat.
Chlumec nad Cidlinou patří k těm našim městům, jež měla svého kata. V roce 1618 jím byl blíže neznámý Daněk, po něm Václav Vyskočil, v roce 1620 jeho syn Jiřík Vyskočil, kterého vystřídal jeho švagr Jiří Mělnický.
V roce 1620 vlastnil chlumeckou katovnu pardubický kat Václav Vyskočil, který ji trhovou smlouvou z 9. října 1620 postoupil svému synu Jiříkovi za 500 kop gr. českých. Ten však v polovině dvacátých let zemřel, a tak se gruntu ujal opět jeho otec, a to 20. října 1626 za 800 gr. míšenských, aby jej postoupil své dceři Dorotě, manželce kata Jiříka Mělnického. Ihned zaplatil 530 kop a zbytek měly získat děti zemřelého Jiříka Vyskočila, a sice Václav 185 kop a jeho sestra Magdalena 85 kop, když "k zrostu přijdou". Pardubický kat Václav Vyskočil zemřel na sklonku dvacátých let a vdova Judita se záhy provdala za kata Jana Ledvinu, který na sebe přijal závazek zaplatit uvedený dluh. Celá záležitost se ovšem protáhla na léta. Dne 23. září 1641 napsala chlumecká městská rada pardubickým konšelům, že peníze patří vlastně městu, protože Václav Vyskočil zemřel jako dítě a jeho sestra Magdalena opustila svévolně chlumecké panství. Nicméně Jan Ledvina neustále otálel s placením dluhu, z čehož se pak vyvinula obsáhlá korespondence.